Vakcinační herpes simplex virus typu I (pro výrobu vakcíny Lupidon H) byl získán v roce 1979 izolací z labiální léze na pracovišti vedeném profesorem J.Meyer-Rohn, ředitel Ústavu experimentální dermatologie při Nadaci Alfreda Maschionini. Typizaci tohoto viru provedl profesor K.E. Schnerwes (Ústav mikrobiologie při Univerzitě v Bonnu) pomocí mikroneutralizačního testu a určil ho jako Herpes simplex I, kmen L3. Z vaginální léze v roce 1969 izoloval Dr. W.E. Rawls (Department of Pathology , Mc Master University, Hamilton, Ontario, Canada) původní vakcinační virus Herpes simplex typu II (pro výrobu vakcíny Lupidon G). Tento virus byl na stejném pracovišti typizován a určen jako Herpes simplex typu II, kmen Silow. Oba vakcinační viry Herpes simplex deklaroval profesor Rapp z Pennsylvánksé Univerzity jako viry bez potencionální onkongenní aktivity.
Oba vakcinační viry byly dále adaptovány a atenuávany na membránách vajec s kuřecím zárodkem a kuřecích fibroblastech. Výsledkem adaptace a atenuace byl master seed, ze kterého se připravuje working seed.

Adaptací a atenuací nedošlo k žádným změnám v typizaci ani ke změnám onkogenity vakcinačního kmene.

Inkubovaná kuřecí vejce se inokulují working seedem. Vlastní pomnožení vakcinačního Herpes simplex viru probíhá na snížené CAM membráně (korionalantoidní membrána) během druhé inkubace. Inokulovaná vejce se následně usmrtí chladem. CAM membrány se z vajec vypreparují a sesbírají. Membrány se dále homogenizují a supernatant s živou virovou suspenzí se odstředí a následně se tepelně inaktivuje po dobu několika hodin na vodní lázni. Konečný bulk se znovu odstředí a skladuje při teplotě -70°C po dobu až několika let, podle potřeby použití na přípravu konečné vakcíny.

Zmražený koncentrát inaktivované virové suspenze se rozmrazí a ředí se fosfátovým pufrem tak, aby v konečné vakcíně byla koncentrace virového antigenu HSV zhruba 10 ng/ml. Upraví se pH a přidá se fenolová červeň. Konečná vakcína se rozplní do ampulí po 1 ml.
Celý proces se provádí za aseptických podmínek bez přidání antimikrobiálního konzervans. Konečná vakcína se před propuštěním kontroluje tak, aby splnila bezpečnostní a jakostní limity.